MF mediREPORT Edukační a inzertní příloha časopisu Tempus medicorum


vertikální přenos z matky na dítě při průcho- du porodními cestami, v poslední době stále častěji však bývá popisována i pravděpodob- ná intrauterinní infekce u dětí, které přišly na svět sekcí. Kloubní postižení, konjunkti- vitida, uretritida a nezřídka i dermatologická postižení jsou součástí Reiterova syndromu. Závažným stavem systémového onemocnění je perihepatitida s infiltrací kapsuly (Fitz- Hugh-Curtisův syndrom). Chlamydiové infekce mají kvůli svému průběhu vysoké riziko chronicity.


Léčba K eliminaci chlamydií podáváme antimik- robiální přípravky s předpokládaným intra- celulárním průnikem a protichlamydiovým účinkem. Mezi ně patří doxycyklin, makro- lidová antibiotika a systémové fluorochi- nolony. V léčbě akutních infekcí lze využít krátkodobá schémata léčby – jednorázové podání azalidů nebo sedmidenní aplikace makrolidů, tetracyklinu či fluorochinolonů.


Inzerce 101013636


CHLAMYDIOVÉ INFEKCE


U chronických infekcí nebo infekcí se sys- témovými projevy je prolongování léčby nezbytné. V závislosti na klinickém stavu a projevech infekce se pohybuje doba léčby až do 12 týdnů. Kromě monoterapie lze vy- užít i kombinované antimikrobiální léčby, nejmoderněji kombinace fluorochinolonů a azalidů. Pro zlepšení léčebné odpovědi doplňujeme podpůrnou léčbou, především enzymoterapií (např. Flobenzym či Wo- benzym) či probiotiky. V závislosti na stavu nemocného a projevech infekce aplikujeme antiflogistika a inhibitory COX-2. Imunolo- gický screening a vyšetření je součástí péče u významné části nemocných s perzistující infekcí. Kontrolní odběr k mikrobiologickému vyšet- ření provádíme vždy v odstupu minimálně čtyř, raději šesti týdnů, resp. dalších tří měsí- ců. V případě pozitivity je léčba vedena jiným antimikrobiálním přípravkem. Úspěšnost druhé a další terapie do jednoho roku dosa- huje 87,9 %, resp. 92 % u žen a 86 % u mužů.


Diskuse Vysoká prevalence a častý asymptomatický průběh chlamydiových infekcí vedou k pro- gresivnímu šíření infekce v populaci. Lékař- ské vyšetření v různě dlouhém odstupu od akvírování infekce nemusí odhalit původce infekce, pokud po něm cíleně nepátráme. Mnoho pacientů bývá v rámci zánětlivých symptomů malé pánve léčeno opakovaně protizánětlivou a antimikrobiální léčbou, bez precizní znalosti vyvolávající patogenní flóry. Po infekci Chlamydia trachomatis bychom aktivně měli pátrat u žen s opakujícím se zá- nětem v oblasti malé pánve, u mužů s nespe- cifickou uretritidou, u pacientů s STD a jejich partnerů. Významnou rizikovou skupinou jsou mladé ženy se změnou partnera. První volbou léčby na našem pracovišti podle tolerance a alergického terénu pacienta jsou tetracyklinová antibiotika, tedy doxycyklin. K předpokládané dostatečné koncentraci doxycyklinu v cílových tkáních u předléče- ných pacientů dávkujeme individuálně 4 mg/ kg v jedné nebo dvou denních dávkách. Doba léčby se pohybuje mezi 10–20 dny v závislos- ti na podané dávce. V případě prostatitidy chlamydiové etiologie dózujeme ciproflo- xacin v dávce 1 g denně po dobu 6–8 týdnů. Druhá léčba podle možností pacienta mění léčebnou skupinu, stejně tak i třetí terapie. Poslední léčebnou možností bývá kombinace azithromycinu a ciprofloxacinu, tedy kom- binace bakteriostatického a baktericidního antibiotika s významným postantibiotickým efektem. Nezodpovězenou otázkou zůstává, co se zbývajícími přibližně 12 % nemocných, kte- ří neodpovídají na léčbu. Toxicita antimik- robiální léčby není zanedbatelná. Klinické obtíže pacientů jsou obvykle nevýznamné. Schopnost pacientů dodržovat v takovém pří- padě přísný ochranný režim je omezená. Tak dochází k dalšímu šíření infekce v populaci. Opravňuje nás však toxicita léčby ve snaze o eradikaci infekce k léčbě až do krajních mezí? Odpověď snad přinese budoucnost.


Závěr Významným socioekonomickým problémem posledních desetiletí jsou chlamydiové infek- ce vyvolané Chlamydia trachomatis. Jejich prevalence v populaci je vysoká, ačkoli přesná data nejsou známá. Léčba akutních infekcí obvykle nečiní problém. Problematika per- zistujících infekcí však klade nové otázky a zatím nemáme jednoznačné odpovědi.


MUDr. Michaela Matoušková Urocentrum Praha


26


MF MEDIREPORT / ČERVENEC–SRPEN 2010


Page 1  |  Page 2  |  Page 3  |  Page 4  |  Page 5  |  Page 6  |  Page 7  |  Page 8  |  Page 9  |  Page 10  |  Page 11  |  Page 12  |  Page 13  |  Page 14  |  Page 15  |  Page 16  |  Page 17  |  Page 18  |  Page 19  |  Page 20  |  Page 21  |  Page 22  |  Page 23  |  Page 24  |  Page 25  |  Page 26  |  Page 27  |  Page 28  |  Page 29  |  Page 30  |  Page 31  |  Page 32  |  Page 33  |  Page 34  |  Page 35  |  Page 36  |  Page 37  |  Page 38  |  Page 39  |  Page 40  |  Page 41  |  Page 42  |  Page 43  |  Page 44  |  Page 45  |  Page 46  |  Page 47  |  Page 48  |  Page 49  |  Page 50  |  Page 51  |  Page 52