FARMAKOEKONOMIKA MF mediREPORT Edukační a inzertní příloha časopisu Tempus medicorum
rozpočet, organizační a legální aspekty), ale některé části HTA je možné harmonizovat v rámci Evropské unie a iniciativy typu EUNetHTA se o to snaží prací na společné metodice. Druhá plenární sekce se věnovala prá- vě otázce, zda HTA v některých případech nevytváří zbytečnou bariéru vstupu nových inova- tivních technologií a zda tako- vé inovace s vysokou přidanou hodnotou umíme včas rozpo- znat a nabídnout je pacientům. Proces zvyšování efektivity HTA je ještě před námi, ale společný dialog HTA agentur, výrobců, plátců, profesních a pacient- ských organizací již začal. Třetí plenární sekce byla věnována rozvoji HTA v našem regionu střední a východní Evropy, kde vidíme řadu překážek plného využití potenciálu HTA. Není to jen nezájem a nepochopení státních autorit, ale také ne- dostatek finančních a lidských zdrojů, stejně jako potřeba vypracovat jednoznačnou a transparentní metodiku.
Kde leží hranice ochoty platit? V systémech, které aplikují
pravidla nákladové efektivity jako jedné z podmínek zařaze- ní léčiva mezi hrazenou péči, musí začít diskuse o hranici, nad kterou již nelze z pohle- du farmakoekonomiky danou technologii doporučit, protože poměr nákladů a přínosů není pro plátce akceptovatelný. Již desetiletou zkušenost má s nalézáním takové hranice Velká Británie, kde je odhado- vaný práh ochoty platit mezi 20–30 000 librami. Jak ukazuje vývoj z Velké Británie, nalezení takového rozmezí – protože ná- kladová efektivita nemůže být jediným faktorem pro přijímání, resp. odmítání zdravotnických technologií včetně léčiv – není jednoduchý a jednou provždy konečný proces. Stále více se na základě výzkumu preferencí je- dinců a společnosti ukazuje, že
máme implicitně v rozhodova- cím procesu více takových hra- nic, zejména v závislosti na zá- važnosti onemocnění, existenci alternativní léčby a principech rovnosti a etiky. V holandském rozhodovacím procesu se začí- ná pracovat s flexibilní hranicí ochoty platit, která vzrůstá po- třebou léčby ve smyslu poten- ciální ztráty ekvivalentu zdraví, nejčastěji QALY. Země našeho regionu jako Polsko a Maďarsko vážou svoji ochotu platit na vý- konnost ekonomiku a schopnost financovat zdravotnictví a urču- jí tuto hranici nebo lépe rozmezí mezi dvoj- a trojnásobek HDP na jednoho obyvatele.
Flexibilita úhradových dohod Příchodem nových a ná-
kladných léků v prostředí přísného zhodnocení jejich ná- kladů a přínosů často dochází k situaci, kdy při prvním zhod- nocení za nabídnutou cenu je nový lék odmítnut a obě strany (plátci a výrobci) hledají cestu, jak inovativní potenciál nabíd- nout pacientům za rozumnou cenu. V takových situacích je jen v Evropě široce využívaný sys- tém sdíleného rizika (risk-sha- ring), ve kterém se jak plátce, tak výrobce zavazují k určitým dohodám, které omezují vzá- jemnou nejistotu využití nové technologie. Takové dohody mají buď finanční charakter a mohou být typu objemových dohod (price-volume agreement nebo price-capping schemes), nebo jsou založeny na dosaže- ní měřitelného výsledku zdra- votní intervence (performance based/outcomes based models). Z takové dohody těží v první řadě pacient, který dostane včas nadějnou léčbu, a plátce má jis- totu omezení nákladů na novou léčbu nebo hrazení jen úspěšně léčených pacientů.
MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D. Institut pro zdravotní ekonomiku
a technology assesment o. p. s. (iHETA)
MF MEDIREPORT / LEDEN 2011
33
Inzerce A111000788
Page 1 |
Page 2 |
Page 3 |
Page 4 |
Page 5 |
Page 6 |
Page 7 |
Page 8 |
Page 9 |
Page 10 |
Page 11 |
Page 12 |
Page 13 |
Page 14 |
Page 15 |
Page 16 |
Page 17 |
Page 18 |
Page 19 |
Page 20 |
Page 21 |
Page 22 |
Page 23 |
Page 24 |
Page 25 |
Page 26 |
Page 27 |
Page 28 |
Page 29 |
Page 30 |
Page 31 |
Page 32 |
Page 33 |
Page 34 |
Page 35 |
Page 36 |
Page 37 |
Page 38 |
Page 39 |
Page 40 |
Page 41 |
Page 42 |
Page 43 |
Page 44 |
Page 45 |
Page 46 |
Page 47 |
Page 48 |
Page 49 |
Page 50 |
Page 51 |
Page 52 |
Page 53 |
Page 54 |
Page 55 |
Page 56 |
Page 57 |
Page 58 |
Page 59 |
Page 60