DĚKUJEME, ODCHÁZÍME To, co se teď děje, je nad rámec zákoníku


práce a běžných pracovních vztahů. Když někdo používá nestandardní prostředky, jako je kolektivní vyjednávání, a platí u pro- fesionální agentury drahou kampaň, musí si uvědomit morální odpovědnost. Odboráři prakticky zablokovali jakákoli vyjednávání a nastolili ultimátum. Oni teď chtějí jenom peníze. Je to, jako


když stávkovali letečtí dispečeři. Řekli, že se nebude létat, dokud nedostanou „svoje“ peníze. Jinak důvěra je vždycky trochu chou- lostivá záležitost.


ČT, 26. 12. 2010 Spíš než zanikat úplně jako nemocnice


se přetvoří na nemocnice doléčovací nebo zdravotně sociální péče. Tam je prostě možno postavit něco jako


střediska první pomoci a takové jaksi body, kde je toho pacienta možno zastabilizovat a připravit k pořádnému, solidnímu trans- portu.


Ihned.cz, 28. 12. 2010 V případě nutnosti je možné vyhlásit


stav krizového ohrožení, který se vyhlašuje při hromadných neštěstích nebo přírodních kalamitách. Když je v ohrožení zdraví většího počtu obyvatel, tak to je důvod k vyhlášení krizového stavu. A v krizovém stavu může hejtman nařídit i pracovní povinnost.


HN, 29. 12. 2010 Musím uznat, že to mají odboráři chytře


vymyšlené, protože kdyby vstoupili do stávky, tak riskují daleko více. Takhle podají výpo- věď, odejdou a nic jim nehrozí.


Rozhovor pro MfD, 29. 12. 2010 Na druhou stranu mě strašně mrzí to, že


lékaři jsou v nemocnicích opravdu nespoko- jení, ten stav trvá dvacet let a nebyl radikálně řešen. Nemocnice upřednostňovaly vlast- ní rozvoj, rozvoj lékových a diagnostických možností a víc než dřív zanedbávaly rozvoj celé infrastruktury a zejména lidských zdro- jů. Lékařský odborový klub se toho chytil, strhnul některé velmi radikální lékaře, ale co mě na tom nejvíc mrzí – strhnul i lékaře slušné a pracovité, kteří už jsou tak otrávení, že se k tomu přidali. Ale každý člověk, kte- rý je vně zdravotnického systému, vidí, jak jsou jejich požadavky v této době nadnesené a v podstatě nesplnitelné. Lékařský stav si touhle akcí dělá strašnou


ostudu. Rétorika chvílemi připomíná rétori- ku z února 1948. „Vykořisťování. Pojďme na


TEMPUS MEDICORUM / LEDEN 2011


barikády. Celá Evropa půjde s námi.“ – Takhle se oni vyjadřují. Musím jim sklonit poklo- nu, že v manipulativních a demagogických schopnostech jsou jedineční. To na lékařský stav dlouhodobě vrhne temnou skvrnu. Ale zdaleka ne celý lékařský stav s tím souhlasí. Většina se k násilnému protestu nepřidala. Jsem přesvědčen, že náš zdravotnický


systém je tak objemný a natolik flexibilní, že to rozhodně neskončí žádnou medicínskou tragédií. Pacienti dostanou zcela určitě akut- ní péči. Pokud by se problém táhl déle, musí to skončit nějakým zeštíhlením naší sítě. Centralizací. Protože nejchoulostivější jsou malé celky. Nerad bych předjímal, ale kdyby lékaři opravdu drželi kartelovým způsobem pohromadě a jeden obor se domluvil, že celé zdravotnictví zablokuje, byl by to problém. Ale zatím se to nestalo ani u leteckých do- pravců, ani u železničářů, vždycky se našlo východisko.


Rozhovor pro ceskapozice.cz, 29. 12. 2010 Poslední pokusy o jednání před Váno-


cemi Lékařský odborový klub podmiňoval splněním maximalistických mzdových po- žadavků. Pokud přistoupí k jednání bez těch- to podmínek, jsem ochoten jednat kdykoli. Funkcionáři LOK a České lékařské komory nebyli schopni zařídit jakýkoli pokrok během dlouhých patnácti let a nyní po ministerstvu požadují, aby vyrobilo zázrak. Pro vidinu rychlých peněz a velkého manažerského úspěchu s firmou, kterou si na to zakoupili, jsou ochotni riskovat i narušení péče o pa- cienty. Nepokládám to za seriózní a lékařské- ho stavu hodný přístup.


HN, 30. 12. 2010 (Heger přišel s plánem, aby menší zdra-


votní pojišťovny, které mají na účtech pře- bytky přes 10 miliard korun, podstatnou část z této částky během příštího roku rozpustily do zdravotnictví) Myslím, že zhruba pět mi- liard bychom takto do zdravotního systému dostat mohli. Zatím ale hledáme mechanis- mus, jak to provést. Když to znárodníme a s pojišťovnami se nedohodneme, tak by se mohla pojišťovna se státem soudit. Musíme najít řešení, které by bylo nenapadnutelné.


ČT24, 30. 12. 2010 Kdyby žádný z těch lékařů (3650) se již


nevrátil do nemocnic, tak se octneme na sta- vu lékařů někdy v roce 2000, a to jistě nebyla žádná apokalypsa.


NÁZORY


Sponzorujeme rozkrádání systému Plně se připojuji k aktivitě, která by ko- nečně měla být jednotná a přinutit tento stát vytvořit podmínky ke špičkové úrovni našeho zdravotnictví a k současně odpoví- dající ekonomické úrovni lékařů. Podhod- nocenými platy ve státním zdravotnictví sponzorujeme rozkrádání systému. Bude však třeba dostat etiku do celého systému státu a do společnosti. nechápu, že Klaus mohl použít Pištu a Báčiho k financování strany, nebýt zavřený a ještě se stát pre- zidentem. Je to jen příklad modelu, který rozkládá morálně, ale také ekonomicky naši společnost. Je mi 73 let a jako stále aktivní profesor neurochirurgie a také člen předsednictva ČLS dlouhodobě trpím po- stupnou organizační a odbornou devastací medicíny. nic na tom nemění, že se inves- tuje do špičkových technologií. o osobním finančním ohodnocení nemluvě. Asi se nemýlím, že po roce 1989 je celý systém koncipován tak, aby se dal rozkrádat, tedy tunelovat. Jak to, že pojišťovny tunelují to, co by mělo přijít pacientům a lékařům do jakýchsi zdravotnických aktivit, a systém je nastaven tak, že to není trestné? Sám již do zahraničí neodejdu, ale jako profesor snad s nějakým celoživotním kreditem se k akci připojuji. Připojuji se osobně, spolu s předsednictvem ČLS a s ostatními ko- legy z kliniky v Motole a v Královských Vinohradech.


Prof. Eduard Zvěřina, DrSc.


Komora podporuje vyděračské hnutí Je to nezodpovědné jednání mladých lé- kařů a divím se, že lékařská komora, jejímž jsem členem, je v tomto postupu podporu- je. Ekonomická situace státu neumožňuje splnit požadavky na zvýšení platů těmto lékařům, to ví každý blbec, a proto nechá- pu podporu prezidenta Kubka. Jsem již v důchodu pracující lékař, denně dojíždím 180 km do práce, a když spočítám hodiny, které věnuji pacientům a dojíždění, pak můj hodinový výdělek je takový, že bych měl také odejít, kdybych uvažoval jako mladí lékaři. Když jsem byl mlad- ší, sloužil jsem v nemocnici na dětském oddělení a ještě jsem sloužil na lékařské pohotovosti, tyto služby mimo normální pracovní úvazek činily okolo 300 hodin měsíčně, a to byla jedna hodina za 7 Kč. ty peníze u mne nehrály nikdy hlavní roli, něco jsem se alespoň naučil, mohl jsem rozhodovat sám, což je pro lékaře rozho- dující. Mají-li nyní lékaři 40–50 tisíc Kč se službami, nevím, o co jim jde. nesouhlasím s tímto vydíráním vlády a distancuji se od podpory těchto ukňučených lékařů lékař- skou komorou a jejím prezidentem MUDr. Kubkem. Asi by bylo dobré založit hnutí „Děkujeme, odejdeme z lékařské komory“, která místo toho, aby řádně zastupovala pracující lékaře, podporuje vyděračské hnutí lidí, kteří ještě nic nedokázali a chtějí jen peníze.


Josef Stehlík, pediatr, Liberec


19


Page 1  |  Page 2  |  Page 3  |  Page 4  |  Page 5  |  Page 6  |  Page 7  |  Page 8  |  Page 9  |  Page 10  |  Page 11  |  Page 12  |  Page 13  |  Page 14  |  Page 15  |  Page 16  |  Page 17  |  Page 18  |  Page 19  |  Page 20  |  Page 21  |  Page 22  |  Page 23  |  Page 24  |  Page 25  |  Page 26  |  Page 27  |  Page 28  |  Page 29  |  Page 30  |  Page 31  |  Page 32  |  Page 33  |  Page 34  |  Page 35  |  Page 36  |  Page 37  |  Page 38  |  Page 39  |  Page 40  |  Page 41  |  Page 42  |  Page 43  |  Page 44  |  Page 45  |  Page 46  |  Page 47  |  Page 48  |  Page 49  |  Page 50  |  Page 51  |  Page 52  |  Page 53  |  Page 54  |  Page 55  |  Page 56  |  Page 57  |  Page 58  |  Page 59  |  Page 60