bují infekce dýchacích cest. U Ribomunylu byla potvrzena specifická imunitní reakce. U kvasinkových infekcí je výhodné použití přípravků, které obsahují lyzát z kvasinky Candida albicans, u močových infekcí lyzáty z bakterie Escherichia coli, která je nejčastěj- ším patogenem močových cest. Přípravky Olimunovac, Urivac, Acnevac,


Candivac jsou imunomodulátory vyvinuté na pracovištích Lékařské fakulty Univerzity Palackého a FN Olomouc. Obsahují lyzáty bakteriálních kmenů, které v experimen- tálních studiích projevily nejvýraznější imunostimulační vliv na buňky imunit- ního systému (Propionibacterium acnes, Klebsiella pneumoniae) a jsou doplněny bakteriálními kmeny nejčastějších patoge- nů, které vyvolávají infekce dýchacích cest nebo infekce močové, kožní či kvasinkové. Léčba těmito přípravky má dlouhou tradici. Na základě velmi dobrých klinických zku- šeností byla zahájena jejich komerční vý- roba podnikem Bioveta v současné podobě potravinových doplňků.


Účelné podávání preparátů Obecně lze říci, že bakteriální imuno- modulátory používáme k aktivaci obran- ných – imunitních mechanismů, pokud je považujeme za oslabené. Oslabené mohou být z různých důvodů – špatnou výživou, vyčerpaností fyzickou či psychickou, ale zejména u častých nebo dlouhotrvajících hlavně bakteriálních infekcí (opakované angíny, záněty středouší, nosních dutin, zá- něty průdušek, močových cest, kůže a pod- koží). Vesměs takové stavy označujeme jako sekundární imunodeficity, které jsou pře- chodné a spolu se správnou rekonvalescencí a výživou mohou bakteriální imunomodu- látory urychlit regeneraci imunitního sys- tému aktivací jeho některých složek. Studie rovněž prokázaly, že podávání bakteriálních imunomodulátorů má i preventivní účinek na četnost a průběh infekcí, ale jen u těch jedinců, u kterých tato četnost byla zvýšená (více než 3 až 4 infekce za rok vyžadující léčbu antibiotiky nebo klidový režim s ab- sencí ve škole či zaměstnání). Bakteriální imunomodulátory proto nasazujeme v ob- dobí rekonvalescence po proběhlé infekci ke zlepšení regenerace imunitního systému a prevenci dalších opakování infekce, anebo preventivně – nejčastěji v období září až říjen, před obdobím zvýšené nemocnosti především dýchacích cest u pacientů, kteří v předchozím období podzim–jaro trpěli výše zmíněnou častější nemocností.


Mechanismus aktivace imunitních odpovědí Poslední poznatky dokládají, že bakte-


riální kmeny, které se používají v různém stupni opracování a v různých kombinacích v komerčně vyráběných bakteriálních imu- nomodulátorech, jsou schopny aktivovat imunitní odpověď prostřednictvím mole- kulových vzorů nebo motivů, tzv. PAMPs (pathogen-associated molecular patterns), jejichž typickými představiteli jsou lipopo- lysacharidy (LPS), lipoproteiny a peptidogly- kany, kyselina teichoová, manany, glukany, bakteriální DNA a další, které jsou rozpo- znávány buňkami imunitního systému pro- střednictvím různých skupin tzv. Toll-like receptors), ale i dalšími strukturami, a tím se významně podílejí na aktivaci a regulaci imunitních reakcí. Publikace z posledních let dokládají


velmi příznivý vliv bakteriální antigenní stimulace na správný vývoj imunitního systému již po narození (např. působení nepatogenních kmenů Escherichia coli nebo laktobacilů). Působením bakteriálních antigenů včetně antigenů obsažených v bak- teriálních imunomodulátorech dochází ke zvýšené produkci interferonu gama a selek- tivní aktivaci Th1 typu imunitní odpovědi. O přednostní aktivaci Th1 typu imunitní odpovědi se přesvědčujeme i na základě ex- perimentálních studií. Ve srovnání s lipopo- lysacharidem (LPS), lipidem A a BCG doká- žou bakteriální imunomodulátory aktivovat zrání plicních monocyto-makrofágových buněk s následnou tvorbou IFNgama, IL-12, snižovat expresi CD83 (MHC I. třídy) a další aktivity, které vedou ke zvýraznění Th1 typu imunitní reakce. Z výše uvedených skutečností vyplý-


vá, že bakteriální imunomodulátory patří k nejpřirozenějším modulátorům lidské- ho imunitního systému. Je potěšující, že v posledních letech se objevují kontrolo- vané studie s přípravky, se kterými máme již dlouhodobé dobré klinické zkušenosti. Přesto je třeba varovat před paušálním po- užíváním těchto přípravků „na povzbuzení imunity“. Je třeba si uvědomit, že se jedná o biologické přípravky, které se mohou příz- nivě uplatnit pouze tehdy, jsou-li použity ve správnou dobu u vhodného pacienta.


doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc. oddělení alergologie a klinické imunologie FN Olomouc převzato z Angis revue


(duben–květen 2010, zkrácená verze)


MF MEDIREPORT / LEDEN 2011


Inzerce A111000709


Page 1  |  Page 2  |  Page 3  |  Page 4  |  Page 5  |  Page 6  |  Page 7  |  Page 8  |  Page 9  |  Page 10  |  Page 11  |  Page 12  |  Page 13  |  Page 14  |  Page 15  |  Page 16  |  Page 17  |  Page 18  |  Page 19  |  Page 20  |  Page 21  |  Page 22  |  Page 23  |  Page 24  |  Page 25  |  Page 26  |  Page 27  |  Page 28  |  Page 29  |  Page 30  |  Page 31  |  Page 32  |  Page 33  |  Page 34  |  Page 35  |  Page 36  |  Page 37  |  Page 38  |  Page 39  |  Page 40  |  Page 41  |  Page 42  |  Page 43  |  Page 44  |  Page 45  |  Page 46  |  Page 47  |  Page 48  |  Page 49  |  Page 50  |  Page 51  |  Page 52  |  Page 53  |  Page 54  |  Page 55  |  Page 56  |  Page 57  |  Page 58  |  Page 59  |  Page 60