FYTOTERAPIE
ne. Testosteron je konvertován 5-alfa-reduktázou (typ 1 a 2) na dihydrotestosteron (DHT). Ten se váže na specifické recep- tory a aktivuje protoonkogeny produkující růstové faktory bílkovinné povahy kontrolují- cí další vývoj prostaty. Dochází tak k ovlivnění růstu žlázové i stromální komponenty pro- statické tkáně. Prevalence BHP v 5. věko-
vé dekádě je 138/1000 mužů, v 6. dekádě 237/1000, v 7. dekádě již 430/1000. Podíl patologicko- -anatomické diagnózy BHP při sekčních nálezech je ještě vyš- ší: 50 % mezi 50–60 lety a 90 % v 9. dekádě.
Klinické projevy BHP BHP není klinickou, ale pa-
tologicko-anatomickou jednot- kou. Pacienta přivádí k lékaři ne samotná existence BHP, ale klinické projevy, které ji mo- hou (ale nemusejí) provázet. Tyto příznaky obvykle souhrn- ně označujeme jako „lower uri- nary tract symptoms“ (LUTS). Jsou dvojího druhu: a) iritač- ní: časté močení (polakisurie), noční močení (nykturie), nut- kavé nucení k močení (urgen- ce); b) obstrukční: oslabený proud moči, přerušovaná mikce, pocity nedokonalého vyprázdnění měchýře, úplná retence moči. Ne každá BHP je provázená
příznaky LUTS a naopak, LUTS může být projevem jiného one- mocnění než BHP, často daleko závažnějšího!
Diagnostika BHP Anamnéza zaměřená ne-
jen na současné urologické po- tíže, ale také na jiné choroby, pro které je pacient léčen (včet- ně užívaných léků), je prvním zdrojem informací. Umožní zjistit přítomnost komorbidit vedoucích k projevům LUTS (diabetes mellitus, neurologic- ká onemocnění, užívání diure- tik, neuroleptik), ale jiná one- mocnění, která mohou ovlivnit
budoucí léčbu BHP (kardiální dekompenzace, ateroskleróza, úrazy a operace v oblasti malé pánve). Součástí anamnézy je i vyplnění mezinárodního standardizovaného dotazní- ku (I-PSS). Ten informuje, jak pacient potíže subjektiv- ně prožívá a jak je ovlivněna kvalita života. Při vyhodnocení můžeme podle počtu bodů dě- lit příznaky na mírné, střední a těžké.
Klinické vyšetření: zevní
genitál (zúžení meatu, těsná fimóza), per rectum – posou- zení nálezu na prostatě (ori- entačně velikost, konzistence, bolestivost, suspektní ložiska karcinomu) a v dosažitelné části rekta.
Laboratorní vyšetření:
1. PSA – stanovení sérové hla- diny glykoproteinu produko- vaného epiteliálními buňkami prostaty. U většiny nemocných obvykle nepřesahuje hodnotu 4,0 ng/l, ale asi 25 % pacientů s BHP má hodnoty vyšší. Sou- částí vyšetření je stanovení tzv. volné frakce PSA, v indikova- ných případech odvozujeme další parametry (PSA denzita – hodnoty vztažené na velikost prostaty, PSA velocita – narůs- tání v časovém úseku, věkově specifické PSA). 2. vyšetření močového sedimentu. 3. bakte- riální vyšetření moči. 4. vyšet- ření sérového kreatininu (není obligatorní, ale při městnání v močových cestách a podezře- ní na renální insuficienci musí být provedeno). Zobrazovací metody:
1. transabdominální nebo trans- rektální sonografie je vyšetření běžně dostupné, nezatěžující nemocného. Umožní stanovit velikost prostaty, eventuální zesílení stěny močového mě- chýře a postmikční reziduum. 2. CT, MR, IVU nejsou součástí algoritmu vyšetření. Funkční vyšetření:
1. uroflowmetrie (UFM) je jed- noduché, nezatěžující, snadno opakovatelné vyšetření. Má
MF MEDIREPORT / LEDEN 2011 23
MF mediREPORT Edukační a inzertní příloha časopisu Tempus medicorum
Inzerce A111000497
Page 1 |
Page 2 |
Page 3 |
Page 4 |
Page 5 |
Page 6 |
Page 7 |
Page 8 |
Page 9 |
Page 10 |
Page 11 |
Page 12 |
Page 13 |
Page 14 |
Page 15 |
Page 16 |
Page 17 |
Page 18 |
Page 19 |
Page 20 |
Page 21 |
Page 22 |
Page 23 |
Page 24 |
Page 25 |
Page 26 |
Page 27 |
Page 28 |
Page 29 |
Page 30 |
Page 31 |
Page 32 |
Page 33 |
Page 34 |
Page 35 |
Page 36 |
Page 37 |
Page 38 |
Page 39 |
Page 40 |
Page 41 |
Page 42 |
Page 43 |
Page 44 |
Page 45 |
Page 46 |
Page 47 |
Page 48 |
Page 49 |
Page 50 |
Page 51 |
Page 52 |
Page 53 |
Page 54 |
Page 55 |
Page 56 |
Page 57 |
Page 58 |
Page 59 |
Page 60