TEMPUS MEDICORUM


ních sobot“ pro lékaře vzedmul tak obrovský odpor, že tento lékaře diskriminující návrh byl Julínkem stažen. Pověstný trn z paty mi- nistrovi vytáhl tehdejší předseda Odborové- ho svazu zdravotnictví a současný náměstek ministra Schlanger, který Julínkovi odkýval, aby lékaři mohli „dobrovolně“ souhlasit s vět- ším množstvím přesčasové práce. Vzhledem k tomu, že přepracovaní lékaři častěji chy- bují, přičemž pochopitelně zůstávají za své chyby právně odpovědní, nedoporučila ČLK svým členům, aby s nadlimitní přesčasovou prací souhlasili. Lékaři přece nemohou být existenčně závislí na přesčasové práci. Evropská komise předložila v roce 2007


návrh na změnu Směrnice o pracovní době (EWTD), který měl mimo jiné obnovit ne- chvalně známou pracovní pohotovost na pracovišti a prodloužit platnost tzv. opt-ou- tu, tedy možnosti individuálního souhlasu s větším rozsahem přesčasové práce. Vedle LOK-SČL se i ČLK aktivně zapojila do boje evropských lékařů proti této změně. Po velké demonstraci lékařů ve Štrasburku v prosinci 2008 nakonec Evropský parlament nebez- pečný návrh zamítl. V době, kdy v křesle ministra seděla


Mgr. Jurásková, připravila náměstkyně dr. Hellerová návrh na přeřazení lékařů absol- ventů z 12. do 11. tarifní třídy. Díky včasnému zásahu komory se s pomocí ministra práce JUDr. Šimerky podařilo snížení nástupních platů lékařů o 1500 Kč zabránit. ČLK dále zaštítila mladé lékaře neje-


nom v jejich boji proti zaměstnávání lékařů absolventů na formálně zkrácené pracovní úvazky, ale i za nápravu rozvráceného sys- tému specializačního vzdělávání, proti tzv. kvalifikačním dohodám pro rezidenty, proti předražování vzdělávacích akcí, za zrušení poplatků za atestační zkoušky.


Specializační vzdělávání lékařů Léty prověřený a fungující systém dvou


atestací rozvrátil zákon č. 95/2004 Sb., prosazený ministryní MUDr. Součkovou, která ustanovila v rámci Evropy raritních 83 základních specializačních oborů. Během několika let se ukázalo jednak to, že podob- ný nesmysl po nás nikdo z Evropské unie ve skutečnosti nepožadoval, jednak to, že se do příliš úzce specializovaných oborů nikdo nehlásí, a tedy jim hrozí „vyhynutí“. ČLK nejprve odmítla kosmetickou nove-


lu zákona předloženou ministrem Julínkem a vynutila si změny zásadní, včetně závazku státu specializační vzdělávání lékařů finanč- ně podporovat. Specializační vzdělávání


8


se díky komoře například stalo povinným prohlubováním kvalifikace, zaměstna- vatelé tedy již nemohou lékařům bránit v atestační přípravě. Nedokázali jsme však už zabránit tomu,


aby se za našimi zády s ministerstvem ne- dohodli děkani lékařských fakult a před- stavitelé některých odborných společností. Výsledkem byl vznik pouhých deseti základ- ních vzdělávacích kmenů, kvůli čemuž se první dva roky někteří lékaři vůbec nesetkají se svým budoucím oborem. Namísto pomo- ci pro mladé lékaře se systém rezidenční podpory stal spíše finanční dotací pro je- jich zaměstnavatele, na které náměstkyně Hellerová ještě dokázala nechat vydělávat soukromou firmu. Nespravedlivé rozdělení peněz spoluzapříčinilo výrazné zdražení vzdělávacích akcí a ministryně Jurásková navíc přinutila chudé začínající lékaře platit i za atestační zkoušky. Vedle špatného finančního ohodnocení


byl právě rozvrat specializačního vzdělá- vání, které prostřednictvím kvalifikačních dohod mění lékaře absolventy v nevolní- ky, příčinou vzniku občanského sdružení Mladí lékaři. Vzhledem k naprosté nekompetentnos-


ti, kterou Ministerstvo zdravotnictví ČR projevilo v otázce vzdělávání lékařů, nabídla v létě 2009 ČLK státu, že převezme organi- zaci specializačního vzdělávání lékařů. Ko- mora však v žádném případě nemá ambice přivlastnit si nějaký monopol na vzdělávání lékařů. Je však již nejvyšší čas, aby úředníci ministerstva přestali nám lékařům diktovat, jak má naše vzdělávání vypadat. Projekt „Lékaři sami sobě“ počítá s tím-


to logickým rozdělením kompetencí: ČLK – vede registr všech lékařů, a je tedy


schopná zajistit evidenci vzdělávání a orga- nizaci atestačních zkoušek. Lékařské fakulty – spolu s akreditovaný-


mi zdravotnickými zařízeními jsou místem praktické i teoretické výuky. Odborné společnosti – jsou přirozeným


garantem vzdělávacích programů a náplně zkoušek. Stát – pro lékaře povinné specializační


vzdělávání financuje a prostřednictvím Mi- nisterstva zdravotnictví ČR kontroluje. V současnosti se zdá, že sice Minister-


stvo zdravotnictví ČR nabídku ČLK nevyu- žije, ale odvoláním náměstkyně Hellerové se přesto otevřel prostor pro jednání. Prvním úspěchem je dohoda s ministrem Hegerem, že jmenuje za členy akreditačních komisí odborníky navržené komorou.


Ministr Tomáš Julínek na sjezdu ČLK v Brně 2007


Julínkova reforma – nebezpečí, které se podařilo zažehnat Co bylo podstatou Julínkovy reformy:


■ Privatizace zdravotních pojišťoven. ■ Zrušení pravidel pro nakládání s výnosy daně, kterou nazýváme pojištěním: • pojišťovny měly získat možnost za stejné výkony platit jednotlivým zdravotnickým zařízením různě, • zrušení dohodovacího řízení nejenom o Seznamu zdravotních výkonů, ale i o rám- cové smlouvě a o úhradách a regulacích. ■ Posílení role pojišťoven na úkor lékařů i pacientů: • po zrušení výběrových řízení by si pojiš- ťovny samy rozhodovaly, se kterým zdravot- nickým zařízením uzavřou smlouvu a s kte- rým nikoli, • pojišťovny by samy rozhodovaly o obsahu smluv se zdravotnickými zařízeními, • zdravotnická zařízení by soutěžila o zakáz- ky od pojišťoven cenovou nabídkou. ■ Převod fakultních nemocnic na akciové společnosti (Univerzitní nemocnice a. s.) a následně jejich možná privatizace: • zrušení tarifních platů pro lékaře zaměst- nance. ■ Prodloužení základní pracovní doby pro lékaře o 8 hodin týdně. ■ Ekonomická likvidace části soukromých lékařů: • zdravotnické řetězce ekonomicky propoje- né s pojišťovnami by představovaly nekalou konkurenci, které by soukromí lékaři ne- mohli čelit, • soukromý lékař, který by do 6 měsíců ne- přistoupil na cenový diktát pojišťovny, při- chází o smlouvu a má nárok pouze na úhradu péče neodkladné. ■ Řízená péče omezující práva pacientů i pro- fesní nezávislost lékařů. ■ L ikvidace ČLK jako jediné organizace, kte- rá může hájit zájmy všech lékařů.


„Jízdní řád“ Julínkovy reformy Plán zdravotnické reformy schválila vláda bez diskuse s lékaři v srpnu 2007. Na sjezdu


TEMPUS MEDICORUM / LISTOPAD 2010


Foto: archiv ČLK


Page 1  |  Page 2  |  Page 3  |  Page 4  |  Page 5  |  Page 6  |  Page 7  |  Page 8  |  Page 9  |  Page 10  |  Page 11  |  Page 12  |  Page 13  |  Page 14  |  Page 15  |  Page 16  |  Page 17  |  Page 18  |  Page 19  |  Page 20  |  Page 21  |  Page 22  |  Page 23  |  Page 24  |  Page 25  |  Page 26  |  Page 27  |  Page 28  |  Page 29  |  Page 30  |  Page 31  |  Page 32  |  Page 33  |  Page 34  |  Page 35  |  Page 36  |  Page 37  |  Page 38  |  Page 39  |  Page 40  |  Page 41  |  Page 42  |  Page 43  |  Page 44  |  Page 45  |  Page 46  |  Page 47  |  Page 48  |  Page 49  |  Page 50  |  Page 51  |  Page 52  |  Page 53  |  Page 54  |  Page 55  |  Page 56  |  Page 57  |  Page 58  |  Page 59  |  Page 60