PRÁVNÍ PORADNA


znaleckých posudků za každou cenu psali posudek ve prospěch lékaře. Znalecký posu- dek nesmí být nepravdivý. Na druhé straně je s podivem, když posléze z dalších znaleckých posudků vyplyne, že posouzení původního soudního znalce, které vedlo k trestnímu stí- hání lékaře, bylo nekompetentní, neobjektiv- ní a nesprávné. Já sám bych takových případů mohl dokumentovat desítky, možná i stovky. Mnohdy znalci a členové znaleckých ko- misí neznají ani stanovisko samotného lékaře, jehož práci posuzují, ani nevědí nic o podmínkách, ve kterých pracoval – stačí jim zdravotnická dokumentace, někdy dokonce jen její torzo, a zcela suverénně se- píšou znalecký posudek, který automaticky vede k trestnímu stíhání jejich kolegy. Někdy k tomu přispívá i současná, ne zcela šťastná, definice pojmu lege artis, podle které jsou zdravotnická zařízení povinna poskytovat zdravotní péči na úrovni současných dostup- ných poznatků lékařské vědy.


Co s tím? Neuvážené znalecké posudky, které byly


příčinou kriminalizace lékařů, vedly vedení a právní kancelář ČLK k uspořádání kongre- su na toto téma, kterého se zúčastnili přední soudní znalci, předsedové odborných lékař- ských společností, dva předsedové senátu Nejvyššího soudu ČR, ředitel odboru Nej- vyššího státního zastupitelství a ředitelka odboru Ministerstva zdravotnictví ČR. Ná- sledovalo vydání sborníku, ve kterém byla obsažena vystoupení nejvýznamnějších účastníků kongresu a přijatá doporučení. Z vlastní praxe mohu konstatovat, že tento kongres významně přispěl k podstatně zodpovědnějšímu přístupu soudních znalců. Mnozí lékaři-soudní znalci mi říkali, že až poté, kdy si prostudovali závěry kongre- su a některá vystoupení předních právníků a lékařů, si uvědomili, že k úkolu vypracovat znalecký posudek je třeba přistupovat jinak. Někteří se mnou i konzultovali, jak správ- ně formulovat závěry znaleckého posudku tak, aby to skutečně odpovídalo tomu, jak je lékař-znalec odborně cítí, a aby formulace nevyzněla nešťastně. Mohu rovněž konsta- tovat, že sborník z kongresu ČLK o znalecké činnosti ve zdravotnictví plně využívám při výuce soudců a státních zástupců na Justiční akademii a velmi často s ním argumentuji i u soudních jednání. Další kongres ČLK konaný v roce 2010


k problematice nového trestního zákoníku, na kterém vystoupili i předseda trestního senátu Nejvyššího soudu ČR JUDr. Franti-


TEMPUS MEDICORUM / LISTOPAD 2010


„Není týden, aby se na právní kancelář ČLK, nebo i na mou advokátní kancelář, neobrátil alespoň jeden lékař, proti kterému bylo zahájeno trestní stíhání.“


šek Púry a vedoucí katedry trestního prá- va Právnické fakulty Univerzity Karlovy prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc., poukázal ze- jména na skutečnost, že nový trestní záko- ník výslovně zakotvil princip ultima ra- tio – tedy krajní úlohy trestní represe. Ke kriminalizaci se má přistupovat pouze tehdy, není-li možná jiná, méně represivní cesta. Touto cestou je v mnohých případech možnost disciplinárního řízení (místo kriminalizace lékaře) na půdě České lé- kařské komory. Tato skutečnost byla na kongresu opakovaně zdůrazněna. Tam, kde je to jen trochu možné, usi-


lujeme o předání případu orgány činnými v trestním řízení disciplinárním orgánům lékařské komory. V této souvislosti navrhu- jeme i úpravu disciplinárního řádu ČLK tak, aby bylo možno projednat i případy, které se staly před delší dobou než jedním rokem, a aby důvodem, proč nelze věc postoupit ČLK, nebyla skutečnost, že případ je již na půdě komory promlčen. To by bylo paradox- ně v neprospěch trestně stíhaného lékaře, jehož skutek není promlčen podle trestního zákoníku, ale je promlčen podle disciplinár- ního řádu komory. Kromě toho se může každý lékař, který


se dostane do takovéto nepříjemné životní situace (a tyto situace se v poslední době ne- vyhýbají ani přednostům klinik a primářům), obrátit na právní kancelář ČLK, která mu zajistí právní podporu. Nemůžeme zajistit, a ani to není zcela v souladu s posláním lé- kařské komory, bezplatnou obhajobu před soudem, ale můžeme zajistit kvalifikovanou právní poradu, a v případě, že si to lékař bude přát, i doporučení vhodného obhájce a „supervizi případu“. Jsme kdykoli ochotni poskytnout příslušnou judikaturu, nálezy Ústavního soudu, závěry kongresů České lékařské komory, eventuálně další právní i odbornou argumentaci. Stejně tak lze využít bezplatných odborných posudků oborových komisí Vědecké rady ČLK.


Žaloby proti zdravotnickým zařízením Také běžných žalob proti zdravotnickým


zařízením o náhradu škody přibývá. Právníci Svazu pacientů ČR navrhují, aby zdravotnic- ká zařízení odpovídala na principu objek-


tivní odpovědnosti, podobně jako například provozovatelé dopravy. K tomu se zamítavě vyjádřili jak právníci ČLK, tak i významní představitelé české justice. Ve zdravotnictví nelze postavit odpovědnost na principu „odpovídám za výsledek“. Přesto případy odpovědnosti za výsledek existují, v případě škody vzniklé povahou použité věci (léku, přístroje, nástroje apod.). Výrobce odpovídá pouze za vadný výrobek, poskytovatel zdra- votnické služby za každou škodu způsobenou povahou použité věci, byť nešlo o vadný vý- robek a šlo o správný a indikovaný postup. Rovněž toto nepovažujeme za šťastné řešení, ale nezbývá, než z něho vycházet a dobře se pro tyto případy pojistit. Významně narůstá počet žalob na


ochranu osobnosti proti zdravotnickým zařízením, které jsou mnohdy úspěšnější než žaloby o náhradu škody. V žalobě o ná- hradu škody musí žalobce prokázat nejen porušení právní povinnosti zdravotnického zařízení, ale také příčinnou souvislost s ná- sledkem – tedy skutečnost, že nebýt chybné- ho odborného postupu, nedošlo by k úmrtí nebo k újmě na zdraví. V řízení na ochranu osobnosti se začíná uplatňovat právní názor, že pokud chybným postupem zdravotnic- kého zařízení dostal pacient menší šanci na přežití nebo na rychlejší uzdravení, jde již o odpovědnost za zásah do práva na ochra- nu osobnosti. V poslední době žalují zdra- votnická zařízení (mnohdy úspěšně) nejen nejbližší členové rodiny zemřelého pacienta, ale například i prarodiče nebo osoby, které nejsou vůbec v příbuzenském poměru, ale žily se zemřelým ve společné domácnosti. Patrný je i trend žalovat pro nedostatek in- formací, nedostatečný informovaný souhlas, nebo naopak nedostatek informací k tomu, aby pacient vyslovil platný nesouhlas a po- depsal platný reverz. Správný postup při získávání informovaného souhlasu od pacienta, ale zejména správný postup lé- kaře za situace, kdy pacient doporučenou péči odmítá, je nesmírně důležitý. Znám nejméně tři případy, kdy absence řádného reverzu vedla k trestnímu stíhání lékaře.


Co s tím?


Základem dobré ochrany je spolehlivé pojištění provozovatele zdravotnického zaří-


45


Page 1  |  Page 2  |  Page 3  |  Page 4  |  Page 5  |  Page 6  |  Page 7  |  Page 8  |  Page 9  |  Page 10  |  Page 11  |  Page 12  |  Page 13  |  Page 14  |  Page 15  |  Page 16  |  Page 17  |  Page 18  |  Page 19  |  Page 20  |  Page 21  |  Page 22  |  Page 23  |  Page 24  |  Page 25  |  Page 26  |  Page 27  |  Page 28  |  Page 29  |  Page 30  |  Page 31  |  Page 32  |  Page 33  |  Page 34  |  Page 35  |  Page 36  |  Page 37  |  Page 38  |  Page 39  |  Page 40  |  Page 41  |  Page 42  |  Page 43  |  Page 44  |  Page 45  |  Page 46  |  Page 47  |  Page 48  |  Page 49  |  Page 50  |  Page 51  |  Page 52  |  Page 53  |  Page 54  |  Page 55  |  Page 56  |  Page 57  |  Page 58  |  Page 59  |  Page 60