TEMPUS MEDICORUM


zení. Česká lékařská komora zajistila pro své členy VIP pojištění, které je oproštěno od všech, v jiných pojistných smlouvách často typických „pojišťovacích pastí“, kdy zejména ve výlukách z pojistného krytí jsou uvedena ustanovení, která nelze akceptovat. VIP pojištění pro členy ČLK stojí na principu „pokud nebyla škoda způsobena úmyslně nebo pod vlivem návykové látky, pojišťov- na ji vždy hradí“. Také ekonomicky je toto pojištění pro členy lékařské komory poměrně výhodné a lze jej sjednat i komplexně, nejen pro potřeby profesní odpovědnosti. Podařilo se odmítnout návrhy zdra-


votnických zákonů, které ve svém dů- sledku (možná bez záměru) znamenaly naprosto maligní definici pojmů lege artis, neodkladná péče, mlčenlivost a dalších klí- čových zákonných pojmů ve zdravotnických zákonech. Tyto zákony odmítlo 80 % delegá- tů sjezdu České lékařské komory. ČLK bude ve spolupráci s novým minis-


trem zdravotnictví, který tuto spolupráci přislíbil a již mne po dohodě s prezidentem Kubkem jmenoval členem svého poradního kolegia v oblasti zdravotnického práva, usi- lovat o vhodnější definování těchto klíčových zdravotnických pojmů ve zdravotnických zákonech. Kromě toho budeme usilovat i o příznivější posun odpovědnosti za vý- sledek v případě škody způsobené povahou použité věci. Podle našeho názoru by měl odpovídat především výrobce, nikoli posky- tovatel zdravotní péče. K dispozici jsou vzory informovaného


souhlasu i informovaného nesouhlasu – reverzu – a právníci lékařské komory jsou připraveni kdykoli v konkrétních případech poskytnout lékařům v tomto směru kvalifi- kovanou pomoc. ČLK pořádá také edukaci v komunikačních kurzech, jak řešit konfliktní a nestandardní situace. O tyto kurzy je mezi lékaři zájem. V poslední době se projevuje snaha řešit


případné spory s pacienty o náhradu škody nebo ochranu osobnosti jinou cestou než soudní, zejména tzv. mediací nebo tzv. roz- hodčím soudem pro zdravotnictví. Jakákoli rozhodčí řízení a rozhodčí soudy nebo rozhodčí doložky doporučujeme roz- hodně odmítnout. Na druhé straně v pří- padech, kdy zdravotnické zařízení uznává svou odpovědnost, je možnost mediace tak, jak ji například navrhuje Liga lidských práv, zcela namístě. Případ se pak může vyřešit bez soudu, bez kriminalizace a také bez zby- tečné medializace ve sdělovacích prostřed- cích. Pokud ovšem zdravotnické zařízení


46


odpovědnost (případně chybu) neuznává, tato cesta možná není.


Pracovněprávní podmínky českých lékařů Není tajemstvím, že pokud by měly být


skutečně přísně a náležitě dodrženy všech- ny právní předpisy, musela by řada českých nemocnic ukončit svou činnost.


Co s tím? Jde pochopitelně o komplexní společen-


sko-ekonomický problém, který nejsem kom- petentní řešit a nelze jej řešit pouze právními prostředky. Za zcela legitimní však považuji požadavek lékařů na přijetí samostatného právního předpisu o odměňování lékařů-za- městnanců nemocnic. Pokud existuje sa- mostatný právní předpis o odměňování soudců, státních zástupců a některých dalších povolání, není důvod, proč by nemohl být samostatný právní předpis o odměňování lékařů. V roce 2008 se prezidentovi ČLK podařilo


přispět alespoň k částečně příznivé novele zá- kona č. 95/2004 Sb., o vzdělávání lékařů a způ- sobilosti k výkonu povolání, když prosadil, aby do tohoto zákona byla zahrnuta i pro- blematika úhrady za postgraduální vzdě- lávání (s čímž původně vůbec nikdo nepo- čítal), a současně prosadil, aby postgraduální vzdělávání lékařů přestalo být považováno za zvyšování kvalifikace, ale bylo považováno za prohlubování kvalifikace, což je z hlediska nároků lékařů, kvalifikačních dohod a mnoha dalších aspektů pro lékaře v postgraduální přípravě podstatně příznivější. Ve spolupráci s novým ministrem zdra-


votnictví patrně bude urychlena příprava vyhlášky o personálním vybavení zdra- votnických zařízení. Toto vybavení má podle zákona právo kontrolovat nejen Ministerstvo zdravotnictví ČR, ale i Čes- ká lékařská komora. Kontroly mohou být jistě zaměřeny i na zajištění řádného od- borného dohledu nad lékaři, kteří nemají specializovanou způsobilost, i nad zajiště- ním dostatečného odpočinku pro lékaře po nočních službách apod.


Právní postavení soukromých lékařů Čím je vlastně dána hodnota soukromé


lékařské praxe, hodnota nestátního zdravot- nického zařízení? Někteří soukromí lékaři se domnívají, že „v kartách“ – tedy v tom, kolik mají zdravotnických dokumentací pojištěnců. Tyto karty však mají hodnotu pouze onoho papíru. Skutečnou hodnotu


zdravotnického zařízení tvoří smlouvy se zdravotními pojišťovnami, které zajišťují platby za poskytnutou zdravotní péči. Hodnota zdravotnického zařízení je pak lo- gicky dána tím, zda je zajištěno, že smluvní vztah s rozhodujícími zdravotními pojišťov- nami bude trvat, nebo je to vztah pouze do- časný a na jak dlouho je ještě zajištěn. Podle toho také zájemci o nakupování nestátních zdravotnických zařízení (řetězce) hodnotili cenu jednotlivých soukromých ordinací. Jak dlouho vám bude ještě trvat smlouva s rozho- dujícími zdravotními pojišťovnami? Je snad dokonce trvalá? Pak je hodnota vašeho zdra- votnického zařízení pochopitelně vyšší. Smlou- vy s rozhodujícími zdravotními pojišťovnami vám končí za rok? Pak není jistota, že smluv- ní vztah bude posléze pokračovat a hodnota zdravotnického zařízení je nižší. Existenční nejistota lékařů, kteří mají smlouvu na dobu určitou – a těch je mezi soukromými léka- ři naprostá většina – může být i důvodem, proč neinvestují do vybavení apod. Zatím u nás bohužel neplatí volba pojištěnce, ale volba úředníka zdravotní pojišťovny. Pokud zdravotní pojišťovna rozhodne, že nebude se zdravotnickým zařízením ve smluvním vztahu pokračovat po ukon- čení doby, na kterou je smlouva uzavře- na, není zatím právní prostředek, který by ji donutil, aby ve smluvním vztahu pokračovala. Bez ohledu na svobodnou volbu pojištěnců. Návrhy nových zákonů v rámci tzv. Ju-


línkovy reformy českého zdravotnictví byly v tomto směru skutečně hrozivé. Měla být zrušena rámcová smlouva a každé zdra- votnické zařízení by si pak dohadovalo se zdravotními pojišťovnami „svou individuální smlouvu“. Jak by to dopadlo, je zřejmé – stej- ně jako když velký odběratel sepíše vzorovou smlouvu pro své „malé dodavatele“ a tato smlouva je všestranně nevýhodná pro malé dodavatele a výhodná pro velkého odběrate- le. A pak „ber nebo neber“. Konečně si těžko představit, že by se velká zdravotní pojiš- ťovna sešla s každým soukromým lékařem a projednávala obsah individuální smlouvy. „Toto jsme připravili, jinou smlouvu s nikým neuzavíráme, tedy opět – ber nebo neber.“ Mělo být zrušeno i dohodovací řízení


o hodnotě bodu a výši úhrad zdravotní péče s tím, že ceny a úhrady zdravotní péče si opět individuálně dohodne každé zdravotnické za- řízení s každou zdravotní pojišťovnou. Pokud nedojde k dohodě do šesti měsíců ode dne účinnosti nového zákona, smlouva před- časně skončí. Na poskytování zdravotní


TEMPUS MEDICORUM / LISTOPAD 2010


Page 1  |  Page 2  |  Page 3  |  Page 4  |  Page 5  |  Page 6  |  Page 7  |  Page 8  |  Page 9  |  Page 10  |  Page 11  |  Page 12  |  Page 13  |  Page 14  |  Page 15  |  Page 16  |  Page 17  |  Page 18  |  Page 19  |  Page 20  |  Page 21  |  Page 22  |  Page 23  |  Page 24  |  Page 25  |  Page 26  |  Page 27  |  Page 28  |  Page 29  |  Page 30  |  Page 31  |  Page 32  |  Page 33  |  Page 34  |  Page 35  |  Page 36  |  Page 37  |  Page 38  |  Page 39  |  Page 40  |  Page 41  |  Page 42  |  Page 43  |  Page 44  |  Page 45  |  Page 46  |  Page 47  |  Page 48  |  Page 49  |  Page 50  |  Page 51  |  Page 52  |  Page 53  |  Page 54  |  Page 55  |  Page 56  |  Page 57  |  Page 58  |  Page 59  |  Page 60