MF mediREPORT Edukační a inzertní příloha časopisu Tempus medicorum


IMUNOMODULACE


vuje častějšími záněty sliznic nejen dýchacích cest, ale i zažívacího traktu a močových cest. Také alergie jsou u pacientů s defektem IgA 5x častější než u zdravých osob. Vzácnější primár- ní poruchou v dospělosti je tzv. CVID – běžný variabilní imunodeficit, který vede k častým bakteriálním zánětům dýchacích cest. Sekundární imunodeficity jsou rozšíře-


Bakteriální lyzáty N


a začátek podzimu nás upo- zorní nejen chladná rána, ale také pacienti s nachlazením, virózami a bakteriálními in-


fekty, kteří ve větším počtu přicházejí do ambulancí praktických lékařů. Jde o nemoci, jejichž příznaky lze snadno léčit, ale výhodnější jak pro pacienty, tak i pro jejich ošetřující lékaře je jejich vzniku předcházet.


Pacienti s opakovanými záněty horních


a dolních dýchacích cest mají problémy nejen zdravotního rázu, ale často kvůli ab- sencím i potíže ve škole nebo v zaměstná- ní. V dnešní době je nutné zvažovat i eko- nomické aspekty – cenu léčby, náklady na pracovní neschopnost atd. O tom, že tzv. „posílení imunity – imunomodulační léč- ba“ je ve středu zájmu nejen pacientů, ale i medicínské veřejnosti, svědčí fakt, že vy- užití imunomodulace v klinické praxi bylo jedním z významných témat na nedávno proběhlém XXVII. sjezdu českých a sloven- ských alergologů a klinických imunologů. Akce se konala 6.–9. října 2010 v Olomou- ci a na toto téma zazněla řada přednášek našich předních odborníků (doc. MUDr. J. Bystroně, CSc., prof. MUDr. E. Weigla, CSc., MUDr. J. Richtera, CSc., a dalších). Donedávna byla imunomodulační léčba


26


né, proto je důležité při opakujících se re- spiračních infekcích (ale i zánětech kůže, středouší, močových cest apod.) myslet na stavy, které mohou tyto poruchy způsobit. Nejběžnější příčinou sekundárních poruch obranyschopnosti jsou infekční nemoci – především nedoléčené, bez dostatečně dlou- hé doby rekonvalescence, dále opakované stavy vyčerpání, kdy organismus nemá do- statek odpočinku k regeneraci; k tomu často přispívá chybné složení stravy a nedostatek látek potřebných k regeneraci vyčerpaného imunitního systému. Příčinou imunodeficitu může být i neindikované nasazení antibiotik, které může zabránit plnému rozvinutí ade- kvátní imunitní reakce, akutní a chronický stres či některé metabolické choroby. Pro život člověka je dobře fungující


a využívání bakteriální lyzátů pod lékař- skou kontrolou. Podávání preparátů bylo vázáno preskripcí a spojeno s vyšetřením u lékaře. Nyní se staly tyto preparáty volně dostupnými v lékárnách, a tedy přístupnými pacientům. Na sjezdu byla položena řada otázek: Jak se projeví větší užívání těchto preparátů v klinické praxi do budoucna? Opravdu jde o přípravky, které nemají žádné nežádoucí účinky? Budou pacienti dodržo- vat doporučovaná léčebná schémata, která jsou pro správné působení přípravků velmi důležitá? Odpovědi nás čekají možná až za několik let.


Poruchy imunity Opakované respirační infekce zahrnují


řadu diagnóz – rýmu, záněty dutin, nosohl- tanu, hltanu a hrtanu, záněty průdušnice, průdušek a plic či záněty středouší. U velké části těchto případů hraje při


vzniku recidivujících infekcí významnou etiologickou roli porucha imunity. Poruchy obranyschopnosti mohou být primární – vro- zené imunodeficity, nebo sekundární – získa- né v průběhu života. Mezi primární imunodeficity, se kterými


se setkáváme v dospělosti, patří tzv. selektivní deficit IgA. Jde o částečné nebo úplné chybění slizničních protilátek třídy IgA. Jedná se o po- měrně častou poruchu, která se klinicky proje-


imunitní systém nezbytný. Základy obrany- schopnosti si přinášíme na svět při narození, jde o tzv. nespecifickou imunitu, která vede k rychlé obraně organismu proti různým škodlivinám a probíhá během několika mi- nut, eventuálně hodin po setkání člověka s patogenem. Tato reakce se v průběhu živo- ta člověka nemění. Vývojově mladší systém představuje imunita specifická, která umož- ňuje organismu cíleně reagovat na cizorodé struktury tvorbou specifických protilátek a vytváří si na ně imunologickou paměť. Spe- cifická imunitní reakce se rozvíjí v průběhu dnů až týdnů, ale při dalším setkání se stej- ným cizorodým mikroorganismem proběhne obranná reakce rychleji a intenzivněji. Imunologická paměť nám umožňuje vy-


užívat očkování. Vakcíny však nechrání před všemi druhy onemocnění, proto se hledají i jiné formy ovlivnění imunitního systému – tj. imunoterapie.


Imunologické ovlivnění Imunoterapii můžeme podle typu zásahu


do imunitního systému rozdělit na imunosu- presi (potlačení imunitních reakcí, např. při transplantacích), imunosubstituci (dodávání imunoglobulinů), hyposenzibilizační léčbu alergií (specifická alergenová imunoterapie). Pro léčbu a prevenci častých infekcí je určena imunostimulace (aktivace imunitního sys- tému). K tomu využíváme preparáty ozna-


MF MEDIREPORT / LISTOPAD 2010


Ilustrační foto: shuterstock.com


Ilustrační foto: shuterstock.com


Page 1  |  Page 2  |  Page 3  |  Page 4  |  Page 5  |  Page 6  |  Page 7  |  Page 8  |  Page 9  |  Page 10  |  Page 11  |  Page 12  |  Page 13  |  Page 14  |  Page 15  |  Page 16  |  Page 17  |  Page 18  |  Page 19  |  Page 20  |  Page 21  |  Page 22  |  Page 23  |  Page 24  |  Page 25  |  Page 26  |  Page 27  |  Page 28  |  Page 29  |  Page 30  |  Page 31  |  Page 32  |  Page 33  |  Page 34  |  Page 35  |  Page 36  |  Page 37  |  Page 38  |  Page 39  |  Page 40  |  Page 41  |  Page 42  |  Page 43  |  Page 44  |  Page 45  |  Page 46  |  Page 47  |  Page 48  |  Page 49  |  Page 50  |  Page 51  |  Page 52  |  Page 53  |  Page 54  |  Page 55  |  Page 56  |  Page 57  |  Page 58  |  Page 59  |  Page 60