TEMPUS MEDICORUM


vůbec vypořádány. V dubnu 2008 věcné zá- měry sedmi zákonů schválila vláda. V květnu a červnu 2008 se konaly protesty akademic- kých funkcionářů, studentů, odborů i paci- entů, které vyvrcholily výstražnou stávkou 24. 6. 2008. Ministr Julínek reformu následně roz-


dělil na dvě části s tím, že v první fázi bude prosazovat „méně kontroverzní zákony“ o zdravotních službách, o specifických zdra- votních službách, o zdravotnické záchranné službě a novelu zákona č. 48/1997 Sb. spolu se zrušením zákona č. 20/1966 Sb. a zákona č. 160/1992 Sb. Své návrhy prezentoval jak na zasedání představenstva ČLK, tak i na speciální konferenci pořádané komorou. ČLK k nekvalitně připraveným zákonům uplatnila tenkrát celkem 118 připomínek, přičemž podporu nalezla u části poslanců KDU-ČSL. V listopadu 2008 ministr Julínek sice navštívil sjezd ČLK, ale připomínky komory odmítl byť jen vyslechnout. Nako- nec 80 % přítomných delegátů návrhy tzv. „méně kontroverzních“ zákonů odmítlo, 70 % z nich odmítlo Julínkovu reformu jako celek a 54 % z nich vyzvalo k odvolá- ní ministra. Ministr Julínek byl odvolán v lednu 2009. V únoru 2009 vyzvala ČLK poslance


k odmítnutí Julínkových zákonů. Ministryně Filipiová návrhy nejprve stáhla k přepraco- vání, ale po vyslovení nedůvěry vládě dne 24. 3. 2009 se v dubnu vláda rozhodla Julín- kovy zákony již nepředkládat. Ministryně Jurásková, která jako členka poloúřednické Fischerovy vlády stála v čele resortu řízené- ho ve skutečnosti dvojicí náměstků Šnajdr a Hellerová od května 2009 do července 2010, žádné reformní zákony nepředklá- dala, ale zároveň neučinila nic pro splnění požadavků ČLK.


Revitalizace Julínkových zákonů Doktor Heger (TOP 09) se stal ministrem


14. 7. 2010 jako člen trojkoaliční vlády opírající se o většinu 118 poslanců. Vedle novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, se díky neschopnosti ministerstva a nátlaku ze strany ODS opět staly základem reformy zdravotnictví před několika lety odmítnuté Julínkovy návrhy zákonů. Legislativní proces se rozběhl po ukončení akce „Děkujeme, odcházíme“. Ministr Heger předložil návrhy těchto zá- konů nejprve v podobě prakticky shodné s texty bývalého ministra Julínka z roku 2008, které dvakrát odmítli delegáti sjez- du ČLK. V těchto návrzích byly prakticky


6 Připomínky, které ministr Heger akceptoval


• U některých sankcí pro poskytovatele akceptováno, že nemá být „ze zákona“ odejmuto oprávnění k poskytování zdravotních služeb, ale má to být ponecháno na správním uvážení příslušného orgánu (případně posléze soudu). Například chybné vedení nebo nevedení zdravotnické dokumentace, ordi- nování pod vlivem návykových látek apod.


• Definice lege artis nyní v zásadě odpovídá návrhu ČLK.


• Nesmyslný odkaz na definici osoby blízké podle občanského zákoníku změněn a osoba blízká nově definována pro účel tohoto zákona.


• Informovaný souhlas a nesouhlas pacienta se zdravotními výkony formulován lépe, některé návrhy ČLK akceptovány, přesto však by text mohl být jasnější a více přehledný pro zdravotníky.


• Vypuštěna nereálná povinnost všeobecných praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost zajišťovat péči o registrované pacienty nepřetržitě 24 hodin 7 dnů v týdnu. Povinnost ohledávat zemřelé stanovena jen v době návštěvní služby u registrovaných zemřelých pacientů.


• Povinné interní hodnocení kvality a bezpečí poskytované zdravotní péče, které má provádět posky- tovatel, stanoveno pouze pro poskytovatele lůžkové péče.


• Průlom do lékařského tajemství tak, že poskytovatel bez souhlasu pacienta i bez souhlasu soudce sdělí cokoli pro potřeby trestního řízení – akceptována částečně připomínka, ale text je přesto pro lékaře a zdravotníky málo přehledný a nejasný, mohl by být rozdílně interpretován.


• V rámci obhajoby nebo obrany proti žalobě může poskytovatel předat kopii zdravotnické dokumentace spolupracujícímu znalci nebo své profesní komoře.


• Nevylučovat profesní komory zřízené zákonem z přístupu do zdravotnické dokumentace.


• Řešení stížností na odbornost a etiku lékařů, stomatologů a farmaceutů ponecháno profesním komorám zřízeným zákonem.


• Ponechat trvale v platnosti dosavadní registrace nestátních zdravotnických zařízení s tím, že jejich držitelé jsou automaticky poskytovateli podle nového zákona, bude jim automaticky vydáno nové oprávnění, do kterého se případně doplní údaje, které nebyly obsaženy v registraci a mají být obsaženy v oprávnění, ale nekonat žádný administrativně-správní proces přeregistrací.


Ministerstvem neakceptované připomínky ČLK


• Drakonické finanční sankce často i za banální přestupky zůstávají v původním znění Julínkova návrhu.


• Medicínské postupy nemá sice již stanovit ministerstvo, ale „odborné zdravotnické společnosti“ ve spolupráci s komorami a dalšími subjekty. Pojem „odborné zdravotnické společnosti“ je přitom zcela nejasný. Mělo by být zřejmé, že nejde o postupy závazné, ale doporučující, jako všude ve světě.


• Odborný zástupce poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lékařskou péči může být zcela nelogicky jakýkoli „zdravotník“.


• Je sice stanovena možnost dědit lékařské praxe fyzických osob, nikoli však je prodat či darovat.


• Nadále zůstává povinnost stanovit „individuální léčebný postup“ bez ohledu na to, jaká péče je poskytována (např. jednorázový výkon) a zda je to potřebné. Zejména v ambulantní péči jde mnoh- dy o zcela zbytečnou administrativní zátěž, která však bude-li stanovena jako zákonná povinnost poskytovatele, může mít závažné právní důsledky.


• Ustanovení o povinné mlčenlivosti ve zdravotnictví i přes provedené změny je stále pro zdravotníky velmi nepřehledné a nejasné.


• Povinnost zřizovat Národní registr (všech) zdravotnických pracovníků bude představovat zcela zbytečnou finanční zátěž, když registry lékařů, stomatologů a farmaceutů vedou bezplatně ze zákona profesní komory.


• Komerční hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb a podmínky pro soukromé firmy, které jej mají provádět, je cestou, jak dostat peníze určené na zdravotní péči k soukromým firmám. Tuto činnost by měly provádět profesním komorám, případně lékařským fakultám. Jinak půjde o dobrý byznys na úkor peněz určených pro zdravotní péči.


• Mezi orgány oprávněné provádět kontroly poskytovatelů zdravotních služeb by měly být doplně- ny profesní komory zřízené zákonem, jde-li o poskytovatele lékařských, stomatologických nebo farmaceutických služeb.


• Pracovníci ZZS jsou součástí integrovaného záchranného systému, jehož ostatní složky (Policie ČR, Hasičský záchranný sbor) mají z tohoto titulu výhody v podobě dodatkové dovolené a příplatků za riziko. Pracovníci ZZS jsou vystaveni stejnému riziku, ale žádné takové výhody nemají.


TEMPUS MEDICORUM / ŘÍJEN 2011


Page 1  |  Page 2  |  Page 3  |  Page 4  |  Page 5  |  Page 6  |  Page 7  |  Page 8  |  Page 9  |  Page 10  |  Page 11  |  Page 12  |  Page 13  |  Page 14  |  Page 15  |  Page 16  |  Page 17  |  Page 18  |  Page 19  |  Page 20  |  Page 21  |  Page 22  |  Page 23  |  Page 24  |  Page 25  |  Page 26  |  Page 27  |  Page 28  |  Page 29  |  Page 30  |  Page 31  |  Page 32  |  Page 33  |  Page 34  |  Page 35  |  Page 36  |  Page 37  |  Page 38  |  Page 39  |  Page 40  |  Page 41  |  Page 42  |  Page 43