HEPATITIDY
Podává se perorálně ve formě tablet v dáv- ce 800 mg 3x denně. Léčba pacientů s HCV genotypu 1 se zahajuje čtyřtýdenním po- dáváním ribavirinu a peginterferonu alfa, poté se do kombinace přidává boceprevir. Celková délka léčby je v závislosti na vývoji viremie a dalších parametrech 28, 36 nebo 48 týdnů.
Telaprevir Telaprevir (Incivek) vyrábí firma Vertex Pharmaceuticals. Působí mechanismem in- hibice HCV proteázy NS3. Užívá se perorálně v tabletové formě v dávce 750 mg 3x den- ně. Na rozdíl od bocepreviru jsou pacienti od začátku léčeni trojkombinací prepará- tů. Telaprevir je podáván po dobu prvních 12 týdnů léčby, dále se pokračuje kombinací ribavirinu a pegylovaného interferonu do celkové doby 24 nebo 48 týdnů, v závislosti na vývoji viremie v prvních 12 týdnech léčby. Přidání telapreviru do kombinace k interfe- ronu a ribavirinu v klinických studiích zvýšilo procento dosažení SVR o 20–45 %.
Kontraindikace, farmakologické interakce a nežádoucí účinky Protože inhibitory virových proteáz musí
být podávány výhradně v kombinaci s pegy- lovaným interferonem a ribavirinem, platí obecně známé kontraindikace ribavirinu a interferonu též pro boceprevir a telaprevir. Léčba těmito léky je především kontraindiko- vána u těhotných žen a též u jejich partnerů. Podle doporučení by u žen ve fertilním věku, které mají být léčeny nebo jsou partnerkami léčených mužů, měl být proveden těhotenský test bezprostředně před zahájením léčby, poté každý měsíc v jejím průběhu a ještě 6 měsíců po jejím skončení. V průběhu léčby a půl roku po jejím skončení je doporučeno užívat zároveň dvě spolehlivé antikoncepční metody, přičemž účinnost hormonální an- tikoncepce může být v době kombinované protivirové léčby významně snížena. Proteázové inhibitory jsou odbourávány
cestou cytochromu CYP3A, proto nesmí být podávány v kombinaci s léky, jejichž degra- dace je též závislá na tomto enzymatickém systému nebo které jsou jeho silnými induk- tory. Jedná se především o alfa-1-blokátory (např. alfuzosin), rifampicin, ergotaminové deriváty, statiny, inhibitory fosfodiesterázy 5, některá neuroleptika (např. pimozid) a seda- tiva (midazolam, triazolam). Kombinovaná léčba pegylovaným inter-
feronem a ribavirinem je provázena řadou nežádoucích účinků. Přidání proteázového
MF MEDIREPORT / ŘÍJEN 2011
inhibitoru do kombinační léčby může ně- které z těchto nežádoucích účinků zesilovat a dále se mohou objevit další nežádoucí reak- ce specifické pro tuto lékovou skupinu. Mezi nejzávažnější nežádoucí účinky
léčby patří hematologická toxicita, zahrnu- jící anemii, trombocytopenii i leukopenii. U některých pacientů si její závažnost může vynutit předčasné ukončení léčby. Především při užívání telapreviru jsou
časté kožní nežádoucí účinky. Jejich spekt- rum je široké, od benigní mírně svědivé vy- rážky, která po ukončení léčby spontánně vymizí, až po těžké kožní reakce typu Ste- vensova-Johnsonova syndromu (SJS) nebo syndromu lékové vyrážky s eozinofilií a sys- témovými příznaky (DRESS). Z dalších možných nežádoucích účinků je
uváděna únava, nechutenství, nauzea, zvra- cení, průjem, bolest a pruritus v oblasti anu a různé laboratorní abnormity (např. elevace jaterních testů či bilirubinu, kyseliny močové apod.). Podle statistik z prováděných studií byly
závažné nežádoucí účinky zaznamenány u 3 % léčených pacientů, celkově léčbu z dů- vodu výskytu nežádoucích účinků předčasně přerušilo 14 % pacientů. Výskyt nežádoucích účinků při trojkombinační léčbě byl přibližně o 5 % vyšší než při léčbě kombinací ribavirinu a interferonu.
Výhled do budoucna Boceprevir i telaprevir byly v květnu to-
hoto roku schváleny ke klinickému použití v USA. V brzké době se očekává i registrace pro použití v Evropě. Trojkombinační léčba nesporně představuje novou naději na vy- léčení pro pacienty s virovou hepatitidou C genotypu 1. Je ovšem pravděpodobné, že indikační
kritéria a konkrétní léčebná doporučení se v budoucnu budou dále vyvíjet. Jak bude přibývat zkušeností s touto novou léčeb- nou modalitou, můžeme očekávat další in- dividualizaci dávkovacích režimů pro růz- né skupiny pacientů – podle věku, stupně jaterního poškození, předchozí odpovědi na léčbu apod. I v České republice je v dohledné době
možné očekávat zavedení těchto léků do klinické praxe. Otázkou však zůstává, pro jaké skupiny pacientů budou určeny. Na toto rozhodnutí bude mít jistě vliv i skutečnost, že populace pacientů s VHC v České republice se svým složením značně liší od populace americké, na níž byla prováděna většina kli- nických studií. Nemocní v ČR se v drtivé vět-
21
MF mediREPORT Edukační a inzertní příloha časopisu Tempus medicorum
šině rekrutují z řad intravenózních uživatelů drog, jedná se tedy převážně o mladé pacienty s krátkou dobou trvání infekce a nízkým stup- něm jaterního poškození, jejichž odpověď na standardní dvojkombinační léčbu PEGIFN + RBV je významně lepší. Je tedy otázkou, zda je vhodné tyto pacienty vystavovat riziku silnějších a častějších nežádoucích účinků plynoucích z trojkombinační léčby, když i léč- ba dvojkombinační má u nich velkou šanci na úspěch v podobě dosažení SVR. V našich podmínkách je tudíž možné, že proteázové inhibitory budou (na rozdíl od USA) vyhra- zeny pouze pro opakovanou léčbu pacientů, u nichž iniciální léčba standardní dvojkom- binací selhala. V neposlední řadě je též nutno vzít v úva-
hu otázku finanční náročnosti. Cena léčby inhibitory proteáz totiž bude podle před- běžných propočtů rovna téměř dvojnásobku nákladů na standardní léčbu pegylovaným interferonem a ribavirinem. Odpověď na tyto otázky přinesou až vý-
sledky léčby větších skupin pacientů, na které si pacienti i odborná veřejnost budou muset ještě nějakou dobu počkat.
MUDr. Michal Pročke Remedis, s. r. o.
Inzerce A111015706
Page 1 |
Page 2 |
Page 3 |
Page 4 |
Page 5 |
Page 6 |
Page 7 |
Page 8 |
Page 9 |
Page 10 |
Page 11 |
Page 12 |
Page 13 |
Page 14 |
Page 15 |
Page 16 |
Page 17 |
Page 18 |
Page 19 |
Page 20 |
Page 21 |
Page 22 |
Page 23 |
Page 24 |
Page 25 |
Page 26 |
Page 27 |
Page 28 |
Page 29 |
Page 30 |
Page 31 |
Page 32 |
Page 33 |
Page 34 |
Page 35 |
Page 36 |
Page 37 |
Page 38 |
Page 39 |
Page 40 |
Page 41 |
Page 42 |
Page 43