MF mediREPORT Edukační a inzertní příloha časopisu Tempus medicorum


HEPATITIDY


Novinky v léčbě virové hepatitidy C


V nedávné době byly ke kli-


nickému použití schvále- ny dva nové léky určené ke kombinační léčbě chronic-


ké virové hepatitidy C. Bocepre- vir a telaprevir patří do skupiny inhibitorů virových proteáz a na rozdíl od dosud užívaných léků přímo potlačují replikaci viru.


Virovou hepatitidou C je podle odhadů


Světové zdravotnické organizace (WHO) celosvětově nakaženo kolem 170 milionů lidí. Původcem nemoci je RNA virus z čele- di Flaviviridae. K infekci dochází nejčastěji kontaminovanou krví, dále nechráněným pohlavním stykem a vertikálně z infikované matky na novorozence. Akutní infekce pře- chází do chronické v přibližně 80 % případů. Inzerce A111015400


Virus se množí v jaterních buňkách hostitele a způsobuje chronické jaterní onemocně- ní, které může vyústit až v jaterní cirhózu s hepatální insuficiencí. Progrese jaterního postižení je obvykle pomalá, od okamžiku infekce do rozvoje pokročilé jaterní cirhózy nezřídka uplyne 20 i více let.


Genotyp ovlivňuje léčebný režim Virus hepatitidy C se vyskytuje v šesti


základních genotypech, které se dále dělí do subtypů. Různé genotypy viru vykazují od- lišnou odpověď na léčbu, proto je stanovení genotypu viru důležité pro volbu léčebného schématu u konkrétního pacienta. Standardem léčby chronické virové


hepatitidy C je v současné době podávání kombinace perorálního nukleosidového analoga ribavirinu a subkutánně aplikova- ného pegylovaného interferonu alfa. Délka léčby se liší podle genotypu viru: u genotypů 2 a 3 s dobrou odpovědí na léčbu trvá léčba 24 týdnů, u genotypu 1, který je rezistentnější, trvá léčba obvykle 48 týdnů, i když v průběhu léčby může být podle vývoje virové nálože zkrácena nebo prodloužena. Kritériem vylé- čení je dosažení setrvalé virologické odpovědi (angl. sustained virological response, SVR), která je definována jako nepřítomnost viru v krvi pacienta 24 týdnů po ukončení léčby. Šance na dosažení SVR pomocí kombinace ribavirinu a pegylovaného interferonu alfa je u genotypů 2 a 3 vysoká, zatímco u genotypu 1 bylo dosud celosvětově v průměru dosahová- no SVR v méně než polovině případů. Míra dosažení SVR u genotypu 1 se liší v různých geografických oblastech a též v závislosti na výchozí viremii a složení léčené populace – u starších pacientů a pacientů s pokročilejším stupněm jaterního poškození bývá úspěšnost léčby nižší.


Pokrok po desetiletí Kombinace peginterferonu alfa a riba-


virinu se stala standardem léčby chronické virové hepatitidy C na počátku 21. století. Od té doby nebyly v léčbě této nemoci zazname- nány žádné významnější objevy či pokroky. V letošním roce se do klinické praxe dostává


20


zcela nová skupina léků: inhibitory virových proteáz. První dva zástupci této skupiny – bo- ceprevir a telaprevir – byly v květnu 2011 po několika letech vývoje a testování schváleny ke klinickému použití americkým úřadem pro léčiva a potraviny (FDA). Hlavním příno- sem této skupiny léků je podle výsledků kli- nických studií podstatné zvýšení úspěšnosti léčby (tedy vyšší procento dosažení SVR) a v některých případech možnost zkrácení celkové doby léčby VHC genotypu 1 ze 48 na 24 týdnů. Po desetiletém období stagnace se tak začíná psát nová kapitola v dějinách léčby chronické virové hepatitidy C.


Přímá inhibice Mechanismus účinku nově registrova-


ných léků spočívá v inhibici virových pro- teáz, tedy enzymů vznikajících transkripcí virové RNA v hostitelské buňce, které mají klíčovou úlohu v replikačním cyklu viru. Na rozdíl od dosud užívané léčby, která účin- kuje prostřednictvím aktivace imunitního systému hostitelského organismu, proteá- zové inhibitory přímo blokují množení viru hepatitidy C. Obě nově registrované účinné látky si jsou do značné míry podobné, ačkoli jsou mezi nimi určité odlišnosti v dávkování a délce podávání. Jejich společnou vlastností je, že nemohou být podávány samostatně (v takovém případě by se virus rychle stal rezistentním), nýbrž jsou podávány v kom- binaci s obvyklými dávkami ribavirinu a pe- gylovaného interferonu alfa. Proteázové inhibitory jsou v současnosti určeny pouze k léčbě dospělých pacientů s VHC genotypu 1, protože u ostatních genotypů lze v dostateč- ném procentu případů dosáhnout SVR i za použití kombinace ribavirinu a interferonu. V USA je lze na základě rozhodnutí FDA po- užít jak k léčbě pacientů dosud neléčených (tzv. terapeuticky naivních), tak i pacientů, u nichž předchozí léčba RBV a IFN nevedla k dosažení SVR (tzv. retreatment).


Boceprevir Boceprevir (Victrelis) vyvinula farma-


ceutická firma Merck (v Evropě známá jako MSD). Inhibuje virovou proteázu NS3/4A.


MF MEDIREPORT / ŘÍJEN 2011


Page 1  |  Page 2  |  Page 3  |  Page 4  |  Page 5  |  Page 6  |  Page 7  |  Page 8  |  Page 9  |  Page 10  |  Page 11  |  Page 12  |  Page 13  |  Page 14  |  Page 15  |  Page 16  |  Page 17  |  Page 18  |  Page 19  |  Page 20  |  Page 21  |  Page 22  |  Page 23  |  Page 24  |  Page 25  |  Page 26  |  Page 27  |  Page 28  |  Page 29  |  Page 30  |  Page 31  |  Page 32  |  Page 33  |  Page 34  |  Page 35  |  Page 36  |  Page 37  |  Page 38  |  Page 39  |  Page 40  |  Page 41  |  Page 42  |  Page 43