ZÁKON O ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH


S racionálně provedenou přeregistrací souhlasíme, nicméně žádný nátlak jsme v tomto smyslu na ministerstvo zdravot- nictví nevyvíjeli.“ Mgr. Magdalena Hanáčková, tisko-


vá mluvčí Ústeckého kraje: „Ústecký kraj s návrhem zákona souhlasil, nedá se ovšem říci, že by na něj vyloženě tlačil.“ Bc. Milan Cho-


vanec, hejtman Pl- zeňského kraje: „Od roku 1992 se stejně jako všechny oblasti vyvíjela i legislativa v oblasti zdravotnic- tví. V roce 1992 do- kládala zdravotnická zařízení jiné doklady,


respektive jiné doklady byly dostačující pro splnění registračních podmínek. Dále nebyl stanoven význam pojmu druh a roz- sah poskytované zdravotní péče, takže se v tomto bodě zpočátku neobjevovaly pouze obory, ale i činnosti, které lékaři požado- vali uvést do rozhodnutí o registraci. Sa- motná přeregistrace bude sice náročným procesem, při němž budou kladeny velmi vysoké nároky na registrační orgány, vý- sledkem však bude přehledný, aktuální a vypovídající systém, který bude v souladu se současnou legislativou. Budou zrevido- vány obory a třeba i zrušeny ty registrace NZZ, které již nejsou aktivní, ovšem dosud nebyla možnost jejich zrušení. Bude na- rovnán stav v registracích NZZ, jež jsou registračním orgánem brány jako „v tuto chvíli dostatečné“ z toho důvodu, že byly nabyty v dobré víře (v některých součas- ných registracích NZZ nejsou doloženy dostatečné doklady o vzdělání). Budou od- straněny případy, kdy lékaři provozují svou praxi na jiných místech, než mají uvedeno v rozhodnutích o registraci NZZ, protože nové místo neuvedli. Bude narovnána evi- dence v personální otázce, protože lékaři zaměstnávají kolegy, které nejenže nena- hlásili jako změnu personálního vybavení, ale v některých případech tito kolegové ani nesplňují potřebné vzdělání.“ Mgr. Radko Mar-


tínek, hejtman Par- dubického kraje: „Pardubický kraj ne- prosazoval povinnost přeregistrace lékařů, ale shodla se na ní Aso- ciace krajů ČR. Kolego- vé z asociace se obávali,


TEMPUS MEDICORUM / ŘÍJEN 2011


že personální, věcné a technické vybavení dosud registrovaných provozovatelů nestát- ních zdravotnických zařízení nemuselo být v minulosti vyžadováno vždy v dostatečném rozsahu. Je ovšem třeba dobře rozlišovat. Kraje toto řešení, tedy ‚povinnou přeregistra- ci lékařů‘, v meziresortním připomínkovém řízení sice navrhovaly, ale do vládního návrhu zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování neprosadily. Tato změna byla prosazena teprve během projednávání v poslanecké sněmovně, a to jako pozměňova- cí návrh podaný poslancem za ODS Markem Šnajdrem. Prvoplánové zdůvodňování tohoto řešení ‚podlehnutím velmi výraznému tlaku krajů‘ je tedy vhodné brát s velkou rezervou. O skutečné motivaci předkladatele zatím úspěšného poslaneckého pozměňovacího návrhu totiž vůbec nic nevypovídá. Pokud jde o záměr předkladatele poslaneckého pozmě- ňovacího návrhu Marka Šnajdra, jeho moti- vací určitě nebylo ‚podlehnutí tlaku krajů‘ a nejspíše ani zamýšlená restrukturalizace akutních lůžek. Ve finále může jít o divokou privatizaci malých, středních a některých krajských nemocnic českými a moravskými ‚oligarchy‘, která by nastala poté, co jejich dosavadní provozovatelé při přeregistraci pro nedostatek finančních prostředků nebudou schopni splnit ani doložit náročné požadavky jak na personální, tak na věcné a technické vy- bavení. To vše při ‚rozevírajících se nůžkách‘ mezi ministrem slíbeným, ale finančně nepo- krytým dalším zvýšením mezd a platů lékařů a sester a o zvýšenou DPH zdraženými léčivy, zdravotnickými prostředky a potravinami na straně jedné a klesajícími nebo nezvýšenými úhradami za lůžkovou nemocniční péči od zdravotních pojišťoven v roce 2012 na straně druhé. Závěrem několik faktů. Například v éře okresních úřadů jako registračních míst v ob- dobí 15. 4. 1992 až 31. 12. 2002 mohl být uplat- ňován rozdílný přístup a odlišná náročnost na vybavení zdravotnických zařízení. Určité pochybnosti u krajů vzbuzuje také vydává- ní souhlasů profesními komorami v období 15. 4. 1992 až do 17. 4. 2004, jakož i důslednost, s jakou bylo tehdy komorami vyžadováno alespoň minimální vybavení. Tento souhlas, který je základním předpokladem registrace, je teprve od 18. 4. 2004 vydáván krajskými úřady, a to po důkladném místním šetření; u věcného a technického vybavení lékáren a výdejen zdravotnických prostředků je pak od tohoto data vydáván Státním ústavem pro kontrolu léčiv.“ (Redakčně kráceno, celé odpovědi naleznete ve Zdravotnických novinách 19/2011.)


ANKETA


sféra má poněkud odlišnou a možná kompliko- vanější situaci než mají kolegové zaměstnanci. Jakákoli stávka de facto poškozuje především nás samotné. Je rovněž nutné, aby se do akce zapojili opět nemocniční kolegové a podpořili nás stejně tak, jako většina z nás podpořila ne- dávno jejich boj.


Zbyněk Habrnal, PLD, Šumperk


Navrhovaná úprava je v rozporu s ústavním pořádkem, neboť má retroaktivní účinky a je v rozporu s principem legitimního očekávání. Je nutno vycházet z toho, že registrace zdra- votnických zařízení provedená podle dosa- vadních právních předpisů byla provedena na základě rozhodnutí, která nestanovila žádnou časovou hranici, jde tedy o registraci na dobu neurčitou, řečeno jinými slovy – bez časového omezení. To jistě neznamená, že se nemohou v průběhu doby měnit podmínky registrace na základě zákona. Nelze však registraci záko- nem zrušit a uložit již registrovaným zařízením, aby se nově registrovala. Ke znakům právního státu neoddělitelně patří princip právní jis- toty a ochrany důvěry občana v právo; tento postup zahrnuje zákaz retroaktivity právních norem. Obecně platí, že od zásady zákazu re- troaktivity se lze odchýlit zcela výjimečně, a to výslovným pozitivním ustanovením. Důvodem k takovým postupům může být situace, kdy by se právní jistota dostala do příkrého rozporu např. s jistotou sociální nebo s právním vědo- mím. Legitimní očekávání vychází ze závěrů, že jsou-li nejisté hranice legitimních očekává- ní založených na zákonu, je nejistá i svoboda. Ochrana legitimního očekávání je integrální součástí vlády práva. Legitimní očekávání je základním právem, jestliže důsledky jeho poru- šení se promítají do majetkové sféry. Článek 1 odst. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Evropské úmluvě chrání legitimní očekávání každé fy- zické nebo právnické osoby pokojně používat svůj majetek. Toto právo zaručuje každému, že nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva. Ve vztahu k majetku může stát přijímat toli- ko zákony, které považuje za nezbytné z hle- diska úpravy používání majetku v souladu s obecným zájmem a u nichž zajistil placení daní a jiných poplatků nebo pokut. Registrace zdravotnického zařízení má závažný majetkový přesah, neboť jen ten, kdo je registrován, může zdravotnické zařízení provozovat, přičemž zdravotnické zařízení obnáší značnou majetko- vou hodnotu. Proto zrušení stávající registra- ce s povinností obnovit registraci na základě nového rozhodnutí, které nemusí být vydáno, neboť zákon nic takového negarantuje, je po- rušením čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Evropské úmluvě. Proto musí platit, že oprávnění k provozování nestátního zdravot- nického zařízení vydaná podle dosavadních předpisů platí i nadále, a pokud nová úprava oprávněně, tj. v souladu s obecným zájmem, požaduje splnění dalších podmínek, které ne- byly předmětem řízení, na základě kterých byla vydána stávající rozhodnutí o registraci, může být uloženo dosud registrovaným zdravotnic- kým zařízením je splnit v zákonem stanovené lhůtě, která však nesmí být šikanou. prim. Pavla Nykodýmová


11


Page 1  |  Page 2  |  Page 3  |  Page 4  |  Page 5  |  Page 6  |  Page 7  |  Page 8  |  Page 9  |  Page 10  |  Page 11  |  Page 12  |  Page 13  |  Page 14  |  Page 15  |  Page 16  |  Page 17  |  Page 18  |  Page 19  |  Page 20  |  Page 21  |  Page 22  |  Page 23  |  Page 24  |  Page 25  |  Page 26  |  Page 27  |  Page 28  |  Page 29  |  Page 30  |  Page 31  |  Page 32  |  Page 33  |  Page 34  |  Page 35  |  Page 36  |  Page 37  |  Page 38  |  Page 39  |  Page 40  |  Page 41  |  Page 42  |  Page 43